Krmení králíků

  1. druhy krmiv

  2. krmení jednotlivých kategorií králíků

  3. krmné zařízení

  4. napájení

 

 

 

Druhy krmiv

Zelené objemné krmivo

Suché objemné krmivo

Okopaniny

Jadrné krmivo

Minerální látky

Vitamíny

Ostatní

Voda

 

Zelené objemné krmivo

Pod tímto pojmem si zkuste představit veškerou rostlinnou hmotu, kterou lze bez problémů krmit králíkům. Tvoří asi 70 až 80% veškeré krmné dávky, proto je řadíme ke krmivům objemným. Mají poměrně málo živin, ve velkém objemu,jsou však v čistě přirozeném přírodním stavu, který je nejvhodnější na zkrmování. Patří sem např. jetelotravní směsi,vojtěška,travní porosty apod. Okolo zkrmování zeleného krmiva je stále diskutována otázka o vhodnosti krmení tohoto krmiva. Mezi nejčastější chyby, které chovatelé dělají při podávání zeleného krmiva králíkům patří, že zkrmují krmivo zatuchlé, zapařené nebo urychlí přechod z krmení suchého na zelené. V důsledku těchto špatných návyků králíci průjmují,nadýmají se a hynou. Je pravdou,že některé rostliny mají více či méně nadýmavé účinky, a to bez ohledu na to zda jsou krmena v mokrém nebo suchém stavu. Zelené krmivo po sečení skladujeme rozprostřené v tenké vrstvě na stinném větratelném místě. Nikdy ne v hromadách,nebo natlačené ve vozíku. V době deštných dní stačí k zapaření opravdu jen málo, někdy jen převoz krmiva z místa sečení. Zelené krmení předkládáme do jeslí nebo na čistou podlahu, nesmíme je však do jeslí natlačit a neměli by mít ani králíci přístup do jeslí aby krmivo neznečistily. Krmivo nesmí být znečištěné blátem a nemělo by být zkrmováno z ploch kolem frekventovaných silnic. Hrozí zde přítomnost nebezpečných látek. Zvláště na jaře je nebezpečí,že zkrmíme králíkům krmivo,které bylo postříkáno chemickými prostředky, i omylem, když např. soused postříkal obiloviny a provedl postřik za větrného dne, nebo při postřiku mandelinky bramborové,ovocných stromů apod.Zelené krmivo obsahuje asi 80% vody i přes tuto skutečnost je nutné při předkládání zeleného krmiva současně podávat i vodu. Někteří chovatelé si myslí,že při jeho podání již nemusí napájet,pak se diví úhynům králíků z přehřátí nebo v důsledku zácpy. Rovněž bychom neměli zkrmovat zelenou píci na které mohou volně pobíhat psi, hrozí zde nakažení tasemnicí z výkalů nakažených psů. Do kategorie zeleného krmiva můžeme zařadit i veškerou zeleninu i zbytky zeleniny po zpracování v kuchyni, dále plevele, léčivé rostliny a větvičky stromů k okusu. Ze zeleniny je vhodné zkrmovat králíkům listy a košťály květáku, brokolice, kedluben,zelí jen opatrně a v menším množství, dále nať i celé rostliny mrkve, celeru,petržele, pastiňáku, můžeme zkrmovat i natě luskovin,slunečnice,topinanburů a velmi vhodná je krmná kapusta a kedluben gigant. Méně vhodné až nevhodné je zkrmování chrástu řepy, která obsahuje mnoho kyseliny šťavelové,která způsobuje nadýmání a průjmy,taktéž odvápnění kostí.I listy hlávkového salátu podané ve větším množství způsobují silné průjmy. Nevhodným a králíky odmítaným krmivem jsou listy křenu,papriky,rajčat,brambor, špenátu, okurek a dýní. Králíci poměrně rádi přijímají listy jahodníku,maliníku i omezeně ostružin,zvláště beztrných, různé u každého jedince je i přijímání listů révy vinné.Využití kuchyňského odpadu zeleniny pro krmení králíků závisí od složení. Jde většinou o slupky ovoce a zeleniny, které mohou být vhodným krmivem, opatrní však jsme při zkrmování syrových slupek brambor, které podáváme jen v omezeném množství a zásadně zbavené klíčků, ty obsahují životu nebezpečný solanin. Vhodnější je zkrmování těchto slupek sušených nebo vařených v míchanicích.Můžeme je i případně silážovat. Ve všech případech však pečlivě dbáme na odstranění klíčků. Listy a větvičky stromů podáváme jako doplňkové krmivo, králíci je rádi ohryzávají,působí dieteticky, jsou zdrojem minerálních látek a vitamínů. Musíme si však dát velký pozor na postřiky. S úspěchem lze zkrmovat větvičky jabloní,třešní,višní a také volně rostoucích dřevin jako např. dubu,buku,lípy,břízy,topolu,lísky apod. Nevhodné jsou větvičky javorové,jasanové,olšové,vrbové zvláště u březích a kojících samic mohou vyvolávat zdravotní potíže. Pozor jedovaté jsou větvičky tisu,cypřišů a tújí. Oproti tomu větvičky borovic, modřínu a jedle králíci přijímají poměrně rádi. Zásadně nezkoušíme králíkům zkrmovat větvičky neznámých okrasných stromů a keřů, mnoho z nich může být jedovatých. Větvičky můžeme zkrmovat i sušené, sušíme je svázané ve svazečcích i s listy, zavěšené ve stínu. Laciným a velmi dobrým krmivem jsou plevele. Mezi nejvýznamnější krmné plevele patří kopřiva dvoudomá¨( Urtica dioica) Zelené kopřivy mají palčivé účinky a králíci je přijímají neradi. Přesto je jejich zkrmování velmi vhodné pro obsah bílkovin,vitamínů,a vysoký obsah vápníku. Kopřivy podporují tvorbu mléka u kojících samic. Nejvhodnější je zkrmování kopřiv řezaných v míchanicích,spařených a vůbec nejlepší způsob je sušení. Sušené mladé kopřivy předčí svou krmnou hodnotou i výborné vojtěškové seno. Dále velmi známým a oblíbeným krmným plevelem je smetanka lékařská.( Taraxacum officinale) využívána zvláště v časném jarním období jako první zelené krmení. Pampelišky zkrmujeme v celém trsu i s kořeny.Obsahuje mnoho hořčin ,minerálů a vitamínů.Mezi další plevele které lze zkrmovat králíkům patří např. pcháč polní (Cirsium arvense), pelyněk černobýl ( Artemisia vulgaris), Kokožka obecná ( Capselcio bursa pastoris), svízel obecný ( Galium aparine), pýr plazivý ( Agropyrum repens), řebříček obecný ( Achillea millefolium), šťovík kadeřavý( Rumex crispus), svlačec rolní ( Convolvulus arvensis) a mnoho dalších běžně se vyskytujících plevelů. Dbáme však na znalost rostlin které králíkům předkládáme, zásadně nepředkládáme králíkům rostliny které patří mezi jedovaté,plevele sbírané na rumištích nebo skládkách a v příkopech kolem silnic nebo jinak znečištěné nebo chemicky ošetřené. Králíkům dáváme zelené krmení jen v takovém množství které ihned zkonzumují.

 

Suché objemné krmivo

Suchá objemná píce nebo-li seno, je základem krmné dávky pro králíky v zimním období, ale lze s úspěchem provozovat chov králíků, kteří jsou krmeni senem celoročně. Kvalitní seno je velmi hodnotným krmivem s příznivým poměrem živin,vitamínů a minerálních látek. Pro kvalitu sena je důležité složení porostu, dodržení lhůty sklizně, způsob sušení , uskladnění a stáří sena. Postupným stářím se snižuje krmná hodnota o 10 až 5O % Z váhy zelené píce získáme sušením asi jednu čtvrtinu sena. Kvalitní seno má mít zelenou barvu a příjemně vonět. Seno které jednou nebo vícekrát zmoklo má sklony k plesnivění a je chudší o živiny,zmoknutím dochází ke změně barvy na zažloutlou až šedavou. Zásadně platí nikdy nezkrmujeme seno plesnivé nebo zatuchlé a nepoužíváme ho ani jako podestýlku. Zelenou píci kterou chceme použít na seno sklízíme včas, tak aby nepřestárla,tj. tehdy když už většina trav začíná kvést,řídíme se podle nejčastějších travin

  Krmení jednotlivých kategorií králíků

Při krmení králíků vycházíme z možností, které jsou pro každého chovatele jiné.

Přesto si však uvedeme jak sestavit krmné dávky pro králíky. Sestavujeme je podle potřeby stravitelných bílkovin a škrobových hodnot, podle vzájemného poměru živin. Poměr živin je různý u jednotlivých kategorií králíků. Široký poměr živin 1:8 až 1:10 se používá při stanovení krmné dávky pro králíky v období klidu (mimo plemenitbu). Střední poměr živin 1:5 až 1:6 použijeme pro kategorii králíků v plemenitbě a nakonec úzký poměr živin 1:3 až 1:5 použijeme při stanovení krmné dávky pro rostoucí králíčata, březí a kojící králice.

Krmení králíků v době klidu

Králíky v tomto období krmíme tak, aby byli v dobré chovné kondici a v náležitém zdravotním stavu. Jen tak se dočkáme dobrých výsledků v následujícím období plemenitby. Krmnou dávku sestavíme tak,aby dospělý králík přijal v krmení na 1kg své hmotnosti 2g stravitelných bílkovin a asi 20g škrobových hodnot. Představuje to přibližně 400g kvalitní zelené píce s přídavkem jádra nebo v zimním období 150g sena, 200g okopanin a asi 50g jadrných krmiv pro čtyřkilového králíka. Asi 3 týdny před zapouštěním přidáme chovným zvířatům asi 30 až 50 g naklíčeného ovsa na kus a den. Naklíčený oves stimuluje říji.

Krmení březích králic

V tomto období platí dodržování krmné normy,která stanoví pro březí králice hodnotu 10,5 až 17,5 stravitelných bílkovin a asi 80-130 škrobových hodnot pro střední plemeno králíků. Uvedená krmná norma odpovídá v létě množství 800g zelené píce s přídavkem 70g jádra a v zimě 150g sena, 200g okopanin a asi 100-120g jádra. Březím králicím obohatíme krmnou dávku o živočišnou bílkovinu a přidáme minerální látky a vitamíny. Předejdeme tak mnoha zdravotním poruchám ve vývinu plodů a následně i poruchám chování králic po porodu. Zásadně však platí,že březí králice nepřekrmujeme a nezkoušíme v krmné dávce experimentovat s novými krmivy.

Krmení kojících králic

Králice denně vyprodukuje velké množství bílkovin v mléce. Tyto bílkoviny musíme nahradit v krmné dávce, při jejím sestavování bychom se měli řídit podle krmných norem. Norma pro kojící králice by měla být sestavená tak, aby králice nestrádala na úkor kojených mláďat. Pro králice kojící o hmotnosti 3-5 kg platí krmná norma, která udává asi 20-33g stravitelných bílkovin a asi 90-150 škrobových hodnot. Této normě odpovídá krmná dávka v létě 130g zelené píce, 200g sena a 50 g jadrného krmiva a v zimním období 200g sena 300g okopanin a 160g jadrných krmiv. Od 15 dne věku mláďat přidáváme na každé mládě 8-10g jadrných krmiv a přiměřené množství sena nebo zeleného krmení. Tak jako při krmení březích králic i u krmení kojících králic se vyvarujeme experimentů se zkrmováním potravy na kterou nejsou zvířata zvyklá, králice v tomto období jsou velmi náchylné k nadýmání a zácpě. Proto je vhodné předkládat krmiva s nižším obsahem vlákniny. Doporučujeme také přidání vitamínů a minerálních látek, abychom zajistili zdravý vývoj mláďat.

Krmení mláďat

Mláďata králíků vyžadují zvýšené nároky na péči a krmení. Jejich přikrmování začíná již v období, kdy se začínají rozlézat z hnízda a hledat potravu. Dodržujeme pečlivě hygienu v kotci a předkládáme jen velmi kvalitní krmiva. Hlavní složkou potravy je kvalitní seno, ovesné vločky, mrkev a v letním období přidáváme několik trsů pampelišky. Předkládaná krmiva musí být čistá a velmi kvalitní. Sena nebo kvalitního zeleného krmení mají mít králíčata možnost přijímat neomezeně. Pokud můžeme je nejlépe krmit králíčata vícekrát denně menším množstvím kvalitní potravy. Zásadně však mláďata určená pro další chov nepřekrmujeme a umožníme jim pobyt ve výběhu. Naopak mláďatům určeným k jatečným účelům předkládáme k normální krmné dávce více jadrných krmiv nebo bramborovou míchanici. Krmivo můžeme i mírně osolit, podpoříme tím lepší trávení. Výkrmovým králíkům omezíme výběhový prostor, nadměrný pohyb snižuje přírůstky. Příklad krmné dávky pro mláďata určená k dalšímu chovu v období 2-4 měsíců podáváme 60-80g jadrného krmiva, 60-80g sena a 20-40g mrkve. Mláďata určená k chovu ve stáří od 4-6 měsíců krmíme podle norem pro králíky dospělé v období klidu.

 

Příprava sena pro zimní období.

Každý chovatel se musí postarat o svá chovná zvířata i v zimě. Součástí této přípravy je sklizeň kvalitního sena. Mnoho chovatelů tento úkon podceňuje a dělá při sklizni mnoho zásadních chyb, které velkou měrou přispívají k snížení krmné hodnoty sena. Cílem sklizně by nemělo být množství jakéhokoliv sena ale jeho kvalita. Je všeobecně známo, že špatně usušené nekvalitní seno má mnohem méně výživných látek než seno kvalitní. Prvním předpokladem kvalitního sena je vybraný porost a jeho druhová skladba rostlin.To znamená, že ke sklizni kvalitního sena je zapotřebí porost složený z kulturních trav,jetelů, vojtěšky a jen s menším podílem planě rostoucích bylin a plevelů. Porost, který se převážně skládá z převážně jen z divokých rostlin často s velkým podílem jedovatých druhů rostlin je ke sklizni sena naprosto nevhodný. Mezi nejčastěji používané kulturní traviny řadíme hlavně lipnici luční, kostřavu červenou, jílek mnohokvětý, jílek vytrvalý, bojínek luční, psárku luční, srhu laločnatou, a ovsík vyvýšený. Velice kvalitní seno získáme přimícháním podílu jetelovin k těmto travinám , při zakládání umělých travních porostů. Z jetelovin doporučujeme použít vojtěšku setou, vičenec setý, jetel plazivý, jetel červený luční, jetel nachový inkarnát, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová a nebo úročník lékařský. Každá z uvedených jetelovin se však hodí do jiných klimatických podmínek, proto musíme k této variabilitě přihlížet při výběru semene k osevu ploch. Na kvalitě sena se podílí i doba jeho sklizně. Za optimální dobu pro sklizeň se považuje období kdy většina travin v porostu je na počátku metání a jeteloviny v tvorbě květních poupat nebo na počátku květu. Starší porosty vykazují při sušení výrazné ztráty živyn a často se přibližují spíše k hodnotám krmné slámy. Velmi kvalitním krmivem jsou tzv. úsušky nebo –li zdrolky sena. Jde o mladý porost nebo o odrcené usušené lístky jetelovin, které se svou výživnou hodnotou přibližují jadrným krmivům. Včasné sečení porostů nám umožní další nárůst kvalitního mladého porostu. Pokud nám počasí přeje je nejvhodnější seno co nejrychleji usušit, k tomu nám napomáhá jeho obracení zkrátí se tak doba sušení mnohdy až na polovinu. Při obracení sena si počínáme opatrně abychom z něj neodrolily výživově nejcenější lístečky. Další způsob urychlení sušení sena nám poskytne pomoc tzv. sušáků. Používány jsou různé typy sušáků. Nejvíce rozšířený je typ pyramidy. Na něž zavěšujeme polousušené seno k doschnutí, tak aby bylo zajištěno větrání navěšené píce. Dalším často používaným typem jsou tzv. boudy. Jejíž velkou výhodou je že se píce dobře provětrá i zevnitř. Boudu stavíme tak, aby otevřenou částí stála k směru větru. Dnes již méně častým typem sušáků jsou rohatiny. Používají se ve výše položených oblastech,kde je i vyšší srážková činnost. Na rohatiny lze zavěšovat píci čerstvou v malých dávkách nebo i mírně zavadlou. Při případném dešti voda velmi rychle steče a píce prouděním vzduchu vysychá. Dobře usušené seno svezeme do větratelných seníků, kde dozrává. Seno v seníku nestlačujeme mohlo by dojít k plesnivění. Při dodržení všech zásad získáme seno kvalitní zelené barvy a příjemné vůně po usušených bylinách. Kvalitní seno nelze ve výživě králíků nahradit žádnými jinými krmivy. (i při výrobě granulovaných směsí je kvalitní seno nedílnou součástí receptur) Často nám dobré seno pomůže udržet i zdravotní stav králíků, jelikož svým složením předchází mnoha onemocněním a je i účinným léčebným prostředkem v případě problémů s trávením zvířat.         

Krmná mrkev

Mrkev je stará kulturní plodina, která se k nám dostala pravděpodobně z Francie. Pro krmení králíků je vhodnější svým složením a výnosností mrkev krmná. Obsahuje oproti mrkvi pěstované pro lidskou výživu mnohem méně cukrů. Krmná mrkev je velmi ceněná okopanina,která příznivě ovlivňuje zdraví králíků a je velmi vhodným krmivem především pro mláďata.Ke krmným účelům jsou vyšlechtěny odrůdy mrkve,které se vyznačují vysokými výnosy a odolností proti nemocem. Krmná mrkev má oproti běžné zeleninové mrkvi vyšší obsah sušiny, která zajišťuje její lepší skladovatelnost. Mrkev kromě jiných důležitých látek obsahuje velké množství vitamínů, zvláště betakaroténu, který si zvířata v těle mění na vitamín A. Dále obsahuje vitamíny B1, B2, B6, C a E.. Také vysoký obsah vápníku a fosforu ovlivňuje kladně zdraví zvířat, zvláště růst kostry u mladých jedinců. Krmnou mrkev předkládáme králíkům jako doplněk k senu a jadrnému krmivu. Denní dávka by se měla pohybovat kolem 50g na kus. Králíci ji přijímají velmi rádi. Pěstování krmné mrkve není příliš náročné. Na dobře upravenou plochu vyznačíme řádky vyséváme časně zjara do řádků vzdálených 35cm od sebe a do hloubky zhruba 1 cm. Jakmile jsou patrné řádky, kypříme a zbavujeme porost plevele. Větší plochy lze ošetřit herbicidními přípravky. Je-li proveden výsev řídce nemusíme jednotit, pokud je porost příliš hustý vyjednotíme rostlinky na 50-80mm. Krmné mrkvě se nejlépe daří v nížinách, v suších písčitých půdách. Zásadně však nehnojíme čerstvým hnojem. Do půdy před výsevem zapravíme průmyslová hnojiva v dávce 30g ledku s vápencem, 30g draselné soli a 40g superfosfátu na 1m2. Nebo můžeme použít Cererit v dávce asi 40-50g. Ledek však neaplikujeme najednou ale 1/3 před výsevem a 1/3 po vzejití rostlin. Přehnojíme-li půdu dusíkem kořeny rostlin nám budou praskat. Kyselost půdy upravíme vápněním. Krmnou mrkev můžeme sklízet průběžně probíráním porostu čímž zvětšíme prostor pro růst zbylých rostlin. Sklízíme v říjnu a listopadem před příchodem mrazů. Krmná mrkev oproti mrkvě zeleninové snáší mrazy až do –5oC. Průměrný výnos se pohybuje mezi 6-8 kg/m2. Mrkev podrýváme pomocí rýče, nať odkroutíme a kořeny očistíme. Skladujeme pouze nepoškozené a zdravé kořeny ve sklepích v bedýnkách při teplotě 2oC a relativní vlhkosti 80%. Takto uložená vydrží až do příštího roku.