Produkty chovu králíků a jejich využití
Chovy králíků jsou ve většině případů zaměřeny na získání produktů, hlavně masa, vlny a kožky. I chovatelé,kteří se zaměřují na chov pro výstavní účely, jejichž největší odměnou je radost z vynikajících jedinců využívají pro sebe a svou rodinu produkty jejich chovu. Faremní chovy jsou zřizovány právě za účelem získávání produktů a jejich následného prodeje.
Králičí maso
Králičí maso patří k nejzdravějším druhům mas, vyrovná se masu hovězímu nebo i kvalitnímu telecímu masu. Maso králíka domácího je vyhledávanou dietní potravinou, je lehce stravitelné s příznivým složením obsahu živin,stopových prvků, aminokyselin a nízkým obsahem cholesterolu. Vyznačuje se vysokým obsahem bílkovin až 21% a velmi nízkým procentem tuků asi jen 4-6%. Králičí maso patří mezi tzv. bílá masa. Je vyhledávanou potravinou pro lidi nemocné, v rekonvalescennci, pro lidi trpící vysokým krevním tlakem, pacienti s oslabenou imunitou a pro děti. Je méně výrazné chuti, proto se při úpravě používá výrazného aromatického koření a macerování. Nejkvalitnější maso je z mladých králíků ve věku od tří do osmi měsíců. Maso z mladých králíků lze upravovat na spoustu způsobů, nejčastěji se upravuje pečením,smažením a dušením. Maso ze starších králíků obsahuje poněkud více tuků, které se před kuchyňskou úpravou odstraňují. Maso ze starších kusů se zpracovává dušením, vhodné je upravovat je i mletím a smícháním s jiným druhem mletého masa. Většinou se několik dní před vlastní úpravou maceruje.
Vnitřnosti králíka a krev
Stejně jako maso králíka je v kuchyni s úspěchem využíváno i jeho vnitřností. Zpracovávají se především játra,srdce a ledviny. Slouží k přípravě mnoha lahůdek např. králičích paštik, nádivek i samostatných pokrmů. Krev králíků stejně jako krev z prasat lze využít k přípravě prejtu. Střívka králíků využijeme stejně jako jehněčí střívka pro výrobu párků nebo klobásek. Omezeně se využívá i jiných vnitřností králíků k zpracování ve farmaceutickém průmyslu při výrobě léků.
Králičí sádlo
Je jen omezeně využívaným produktem chovu králíků. Je bílé, nažloutlé až žluté barvy. Barva sádla králíka je ovlivněna druhem krmení,kterým byl králík krmen. Žlutou barvu podporuje zkrmování hlavně kukuřice a mrkve. Jde o hodnotný živočišný tuk, který má všestranné využití. Dnes se již mnoho nepoužívá, dříve se po vyškvaření používalo králičí sádlo do pečiva, na přípravu jíšky a na osmahnutí cibulky do pokrmů.
Kožka králíka
Je dalším produktem pro který se králíci chovají. Kožky musí být ihned po zabití králíka dobře napnuty na napínáky. Ty jsou zhotoveny z drátů nebo prkének. Měly by být dlouhé alespoň 80-100 cm dle plemene s rozpětím dole asi 30cm. Kožku natáhneme na napínák srstí dovnitř, tak aby stěny napínáku procházely boky kožky a ocásek byl uprostřed napnuté plochy a dole přichytíme kolíčky na prádlo. Takto napnuté kožky zavěsíme na stinné a vzdušné místo. Přitom musíme zabránit přístupu kočkám a psům. Zásadně kožky nesušíme u kamen nebo na přímém slunci. (kožka ztvrdne,popraská a ztratí veškerou pružnost) V létě je vhodné zavěšené kožky ošetřit přípravkem proti hmyzu, který má snahu klást do záhybů kůže vajíčka, k tomu nám nejlépe poslouží přípravek ve spreji. Po usušení odřízneme z kožky hlavovou část včetně uší těsně za nimi. Dále odřízneme zbytky hrudních končetin tak abychom neporušili celistvost kožky a odřízneme i ocásek. Dále odstraníme přebytečný tuk. Kožky králíků se vykupují podle jakosti a hmotnosti. Všeobecně se nevykupují kožky králíků poškozené, molovité, vyhnilé, a kožky z králíků angorských ze kterých je sestříhána srst. Nejkvalitnější jsou kožky v zimní srsti, méně ceněné jsou letní kožky s řídkou srstí a kožky z králíků zabíjených v době línání. Poptávka je především po kvalitních kožkách králíků rexovitých plemen. Kvalitní kožky se zpracovávají v kožešnickém průmyslu. K výrobě průměrně velkého kožich je zapotřebí přibližně 35 Ks kožek v kvalitní zimní srsti. Ostatní se využívají k získávání chlupů pro výrobu klobouků.
Vlna angorských králíků
Plemeno angorského králíka je po velmi dlouhou dobu šlechtěno k produkci velmi kvalitní angorské vlny. Je velmi měkká, hřejivá a s léčivými účinky. Může se používat na holé tělo protože neškrábe, nepůsobí svědění a dobře izoluje. Jde i v dnešní době o luxusní surovinu, ze které se vyrábějí ekologiké a zdravotně nezávadné výrobky. Je žádána k ručnímu zpracování v podobě ručně pletených svetrů, ponožek a hřejivých pokrývek. Výzkumem bylo zjištěno že angorská vlna má 19 krát vyšší hřejivost než jiné vlny, proto je využívána pro účely letecké, podmořské, polární a nemocniční účely. Jemnost a výhřevnost angorské vlny je jedním ze znaků pro který je angora světovým trhem požadována. Vlnu získáváme stříháním živých angorských králíků . Poprvé se mladí králíci stříhají ve stáří 2 měsíců a následně každý 3 měsíc. Stanovená lhůta by se neměla překračovat poškozuje se kvalita získané vlny. Pokud to nejde jinak je lépe lhůtu spíše zkrátit než prodloužit. Předpokládá to však velmi dobrou péči o zvíře,které je častěji stříháno, potřebuje mnoho živin k obnovení nárůstu nové vlny. V zimním období ponecháme na těle ostříhaného králíka poněkud delší vlnu a vydatně podestýláme, nebo ostříhané jedince přemístíme ostříhané jedince do vnitřních ubikací. Králice angorských králíků v době březosti a v období kojení mláďat.
Stříhání angorských králíků
Angorského králíka stříháme za pomocí nůžek nebo strojkem. Králíka umístíme na stolek určený k stříhání králíků, který má neklouzavý povrch.. Důkladně pročistíme srst vyčesáním případných nečistot. Před vlastním stříháním si připravíme krabice nebo nádoby do kterých budeme srst během stříhání ukládat a třídit. Vlna se třídí podle délky a čistoty. Hřebenem rozčísneme králíkovi srst na hřbetě od hlavy k pírku na pěšinku. Postupně stříháme v tenkých vrstvičkách od zadu do předu. Nejprve na hřbetě až na konec na břiše. Břicho králíkovi stříháme tak, že si králíka uchopíme levou rukou za slechy a kůži v zátylku a otočíme břichem vzhůru, pravou rukou opatrně stříháme. Nakonec ostříháme srst na hrudních a pánevních končetinách, hlavě včetně uší jsou-li porostlé a úplně nakonec ostříháme pírko. Hlavu angorskému králíkovi stříháme jen podle potřeby nejlépe přes jedno stanovené stříhání. Případné nerovnosti vzniklé ostříháním králíka nesrovnáváme, postupně dorostou a ochudili bychom se o příští délku srsti. Hned během stříhání vlnu třídíme do čtyř kategorií. Do první kategorie patří vlna nejkvalitnější, čistá , bez pesíků a cizích příměsí, nezplstnatělá, v délce 6 cm. Druhá kategorie by měla obsahovat srst čistou , bez pesíků, nezplstnatělou, v délce 3 až 6cm. Do třetí kategorie dáváme srst do 3 cm, nebo delší s větším podílem pesíků, slabě znečištěnou a nakonec do čtvrté kategorie všechna zbývající srst, zplstnatělá, částečně znečištěná,s menšími příměsemi apod.
Množství vlny
Produkce srsti záleží na mnoha okolnostech. Záleží hlavně na krmení,stáří, počasí a prošlechtění jedinců. Jakost a hustota srsti je záležitost dědičnosti. Proto vybíráme do chovu jen zvířata, která produkují větší množství kvalitní vlny.Také stáří králíků má vliv na kvalitu a množství získávané vlny. Starší králíci mají vlnu řidší a hrubší. Zimní střiž je bohatší než letní. Od dobré angory se nastříhá ročně asi 60 – 80dkg. U mladých králíků při první střiži se nastříhá přibližně 20-25 g vlny na zvíře. Při každé další střiži se množství vlny zvedá až do dospělosti.
Činění kožek podomácku
K činění vybíráme jen zimní přelínané kožky. Musí být dobře vypnuté a usušené, bez poškození hmyzem. Připravené kožky ponoříme do 15oC teplé lázně, která obsahuje na 1 litr vody 70g soli a přidáme na každý litr asi 15 kapek kyseliny mléčné. Kožky musí být zcela ponořeny. Podle teploty prostředí a síly kožky je máčíme 12-24 hodin. Kožky vyjmeme pokud se dají lehce roztáhnout do všech stran, není.li tomu tak přidáme ještě trochu kyseliny mléčné. Poté kožky odblaníme a to tak, že je položíme srstí dolů a postupně odstraníme blány a podkožní vazivo. Další krok spočívá v odmaštění kožek, které provádíme důkladným ručním vypráním v saponátové vodě teplé do 20oC. Poté vymácháme v několikeré čisté vodě. Mokré kožky vložíme do činícího roztoku, který připravíme opět za pomoci 3 ml kyseliny mléčné, 40g soli na 1 l vody. V tomto roztoku ponecháme kožky ponořené po dobu 1 dne. Na druhý den necháme kožky okapat a připravíme si další činící roztok z 20g kamence hlinitého, 15g kamence chromitého a 40g soli na 1 litr vody. V tomto roztoku ponecháme kožky v létě 4 dny a v zimě 8 dní. Kožky jsou vyčiněné pokud je jejich barva mírně namodralá, jsou-li vidět bílá místa vrátíme kožky ještě na nějakou dobu do roztoku. Při všech postupech máčení kožek je nutné jimi několikrát denně zamíchat. Po vyjmutí kožek z roztoku je necháme okapat a poté je natíráme sulfurovým olejem smíchaným s vodou v poměru 1:1. Přitom je vytahujeme, nejlépe přes zakulacenou hranu. Druhý den postup opakujeme až je kožka pěkně měkká. Následně ji necháme postupně uschnout, zásadně ne na přímém slunci nebo na topení.